Nevěra a její hlubší souvislosti

O starých zraněních, touze po bezpodmínečném přijetí a cestě k pravdivosti, citlivosti a odpuštění...

Nevěra je jednou z nejbolestivějších zkušeností, kterou může partnerský vztah projít. Často je vnímána jako selhání, zrada a ztráta důvěry v druhého. A přesto – pokud se odvážíme jít hlouběji než k samotnému činu nevěry – může se stát i branou k hlubokému sebepoznání, uzdravení starých ran a proměně vztahu.

Tento článek není o omlouvání nevěry. Naopak, nabízí cestu k hlubšímu porozumění tomu, co se skrývá pod povrchem a co může být cestou k hlubšímu pochopení.

Nevěra jako důsledek, ne příčina

Nevěra málokdy vzniká "jen tak". Mnohdy pramení z hluboké vnitřní touhy – po uznání... po blízkosti... po bezpodmínečném přijetí.

Často se díváme jen na vnější okolnosti, jako je krize ve vztahu, odcizení, únava, stres, stereotyp. Můžeme mít tendenci nevěru odsuzovat. Avšak, je to opravdu řešením? 

Za nevěrou se totiž velmi často skrývá mnohem hlubší příběh...

Emoční zranění z dětství: když si dítě musí lásku zasloužit

Mnoho lidí si do svého partnerství nebo manželství nevědomky přináší nezahojená emoční zranění z dětství:

• kdy nebyli přijímáni takoví, jací jsou

• kdy si museli lásku a přijetí zasloužit

• kdy láska byla podmíněna výkonem, poslušností, naplňováním představ a přání rodičů či dobrými známkami ve škole...

• kdy nebylo vítané nebo bezpečné projevovat své skutečné pocity. 

Dítě, které nezažilo bezpodmínečné přijetí a lásku, se v dospělosti často nevědomky snaží tento pocit nějak dosytit. A když se pak v jeho či jejím životě objeví někdo, kdo se na chvíli dotkne přesně toho bolavého místa a nabídne mu či jí přijetí a pochopení, najednou se může cítit:

• viděná, viděný,
• přijímaná, přijímaný,
• důležitá, důležitý,
• milovaná, milovaný.

A právě to může být velmi silné.

Touha po blízkosti a přijetí

Nevěra často není touhou po konkrétním člověku. Je to touha po blízkosti... po přijetí... po pocitu, který člověk možná nikdy opravdu nezažil:

• "Jsem v pořádku tak, jak jsem."

• "Nemusím se snažit být někým jiným, abych byl/a přijatá / přijatý."

• "Jsem milovaná / milovaný a v bezpečí."

Když pravda bolí, ale léčí

Cesta z bolesti nevěry nevede přes potlačení, popírání ani rychlé "odpuštění".
Naopak, vede přes pravdivost k sobě... ke svým zraněním... ke svým pocitům.

Pravdivost a ochota vnímat celý příběh může být hluboce léčivá, pokud jde ruku v ruce s odpovědností, ochotou nést důsledky svých činů a odvahou tvořit svůj život vědoměji a laskavěji.

Citlivost k sobě i k druhému

Tou kvalitou, která je tolik důležitá na cestě k uzdravení, je citlivost:

• k sobě a ke svým pocitům

• k bolesti, která nebyla uznána

• ke svému příběhu i k příběhu druhého

• k tomu, co nebylo vyslyšeno 

• k vnitřnímu dítěti v sobě i v druhém, které volá po přijetí a lásce.

Citlivost znamená vnímat celý příběh, i jeho bolavé kapitoly, s otevřeností, bez posuzování.

Odpuštění jako postupný proces

Odpuštění není okamžité rozhodnutí.
Nevychází z tlaku na sebe, že "už bych měla/měl odpustit a být v pohodě".

Skutečné odpuštění:

• přichází postupnými kroky

• rodí se z pochopení a přijetí vlastní citlivosti

• vyrůstá z uzdravení svých ran a ochoty jít novou, vědomější cestou.

Někdy může vést k obnově nebo i k větší hloubce ve vztahu.
A někdy k jeho důstojnému ukončení.
V obou případech však může být osvobozující.

Nevěra jako výzva k návratu k sobě

Ať už člověk stojí na kterékoliv straně, nevěra může být:

• pozvánkou k hlubšímu sebepoznání a pravdivosti k sobě

• impulzem k uzdravení témat z minulosti, z dětství nebo i z rodu

• výzvou k větší laskavosti k sobě

• začátkem nového, vědomějšího vztahu – k sobě i k druhým.

Pokud se Vás téma nevěry dotýká...

Pokud cítíte, že jste připraven/a udělat další krok a zároveň hledáte podporu na této cestě, jsem tady pro Vás.

S láskou a úctou k Vašemu příběhu

Danka