Priority v životě a cesta od vyčerpání k vnitřní pohodě a síle

Mnoho lidí dnes žije v neustálém tlaku. Práce, rodina, povinnosti, očekávání okolí. Snažíme se být dobrými partnery, rodiči, kolegy, přáteli. Pomáháme, zařizujeme, vycházíme druhým vstříc. A často v tom všem zapomínáme na toho nejdůležitějšího člověka v našem životě - sami na sebe.

Ne proto, že bychom nebyli důležití. Ale proto, že jsme si zvykli být až "po všech ostatních". Jenže právě tady začíná cesta k vyčerpání.

Jak poznáme, že jsme ztratili sami sebe?

Vyčerpání mnohdy nepřichází ze dne na den. Je tiché a plíživé. Často ho omlouváme:

• "Teď je náročné období." 
• "Až dodělám ten projekt…" 
• "Až děti povyrostou…" 
• "Až bude klid."

Jenže klid nepřijde sám od sebe, pokud mu neuděláme ve svém životě místo. 

Naše tělo k nám mezitím vysílá signály jako:

• chronická únava

• podrážděnost

• ztráta radosti

• pocit tlaku na hrudi nebo v břiše

• častější nemocnost

• vnitřní prázdnota

• pocit, že "už nemůžu", že "už nemám z čeho dávat"

Jako by nám tím naše tělo i naše duše říkali: Potřebuji Tě zpátky.

Nejčastější omyl: starat se o sebe je sobectví

Mnozí z nás byli vychováni v přesvědčení, že myslet na sebe je sobecké. Že je správné dávat přednost druhým, vycházet ostatním vstříc. Že vydržet je ctnost. Ale platí to vždy? A za jakou cenu?

Pravda je mnohdy opačná. Člověk, který je dlouhodobě vyčerpaný:

• ztrácí trpělivost

• nemá kapacitu na empatii

• může reagovat přecitlivěle nebo výbušně

• dává z posledních rezerv

Péče o sebe není sobectví. Je to zodpovědnost za sebe, své zdraví a kvalitu energie, kterou přinášíme do vztahů i do světa. Podobně, jako když chceme druhým nalít vodu nebo čaj z konvice, nejprve je potřeba ji naplnit. A velmi podobné je to i s naší energií.

Nemůžeme dlouhodobě rozdávat to, co sami nemáme.

Priority nejsou jen seznam úkolů - jsou to hodnoty

Když mluvíme o prioritách, většina lidí myslí na plánování času. Ale skutečné priority jsou hlubší. Jsou to hodnoty, podle kterých žijeme.

Otázky, které stojí za to si položit:

• Co je pro mně opravdu důležité?

• Z čeho chci, aby se skládal můj běžný den?

• Jak se chci cítit - nejen co chci stihnout?

• Kde dnes vynakládám energii, která se mi nevrací?

Když nejsou priority vědomé, automaticky vítězí to, co je nejhlasitější. A mnohdy jsou to požadavky druhých, namísto naslouchání svému vnitřnímu hlasu, své intuici.

Cesta zpět k sobě začíná malými kroky

Dobrá zpráva je, že cesta ze začarovaného kruhu vyčerpání existuje. Není potřeba hned převrátit svůj život vzhůru nohama. Ale krok za krokem se vracet k tomu, co nám dává smysl, co nám "dobíjí baterky". Návrat k sobě je návratem domů. Postupně, po malých krocích.

1. Mikro-zastavení během dne: I 3 minuty vědomého dechu dokáží přinést zklidnění naší nervové soustavy.
2. Denní otázka: Co dnes potřebuji já? Ne, co musím. Co potřebuji.
3. Energetický audit: Které činnosti mě podporují - a které mi jen berou energii?
4. Vědomé "ne": Nemusíme každému vyjít vstříc, pokud nás to vyčerpává. Nemusíme zvládnout všechno dokonale. Je v pořádku dovolit si i odpočívat a "dobít baterky" tím, co nás podporuje.
5. Tělo jako kompas: Únava, napětí a tlak nejsou překážky. Je to signál, že je potřeba něco ve svém životě změnit.

Vnitřní pohoda není odměna za výkon. Je to náš základní zdroj síly

Když jsme v kontaktu sami se sebou, rozhodujeme se jasněji. Máme stabilnější emoce. I naše vztahy jsou pak klidnější. Naše tělo lépe regeneruje. Vrací se tvořivost, přichází nám nové nápady.

Je to tichý zdroj síly, ze kterého můžeme čerpat i tvořit.

Tématu vztahu k sobě a nastavením osobních hranic a priorit v životě se věnujeme na sezeních Fen kineziologie Esence. Na odkazu níže si můžete rezervovat svůj termín sezení nebo nezávazné 20-minutové on-line konzultace, ozvu se Vám co nejdříve.

Těším se na setkání, kéž je pomoženo 🌸

Danka